AI Deal
AI Deal pro Evropu
Agentická AI rozbíjí staletou logiku kapitalismu: je tu technologie, která přestává být nástrojem a její investoři cílí na plné nahrazení lidské práce.
Zda půjde o náhlý zlom nebo plynulý přechod, je zatím otevřená otázka. Pokud se hlavním zdrojem produkce stane kapitál samotný (agenti, roboti a infrastruktura) ekonomická hodnota přestane cirkulovat stejným způsobem jako dnes. Mzda může slábnout jako hlavní kanál distribuce materiálního blahobytu a politické moci.
Evropa proto potřebuje nový redistribuční mechanismus: AI Deal.
Jeho cílem je nebrzdit technologický pokrok a současně zajistit, aby se část výnosů automatizace vracela zpět občanům a evropské společnosti — jako reálný podíl na rychle škálující produkční kapacitě.
Zdroje financování
1. Daň z peněžních toků v místě spotřeby
Tradiční korporátní daně selhávají, protože digitální monopoly snadno přesouvají sídla, zisky i duševní vlastnictví do výhodnějších jurisdikcí. Evropského zákazníka ale přesunout nemohou.
Řešením může být model Destination-Based Cash Flow Tax (DBCFT): zdanění peněžních toků v místě, kde dochází ke spotřebě a extrakci ekonomické hodnoty.
Daňová povinnost by vznikala ve chvíli, kdy platba za AI službu, API, předplatné agentů nebo automatizovaný software opouští evropský trh. Nezáleží, zda má firma sídlo v Irsku, USA nebo daňovém ráji. Rozhodující je přístup k evropskému trhu.
DBCFT má několik výhod:
Omezuje daňovou arbitráž
Váže daň na trh, nikoliv na sídlo firmy
Netrestá evropské investice a export
Zachycuje část monopolní renty z mezinárodních digitálních služeb
Představuje legitimní a stabilní zdroj příjmu
Jde o férový příspěvek za přístup k druhému největšímu spotřebnímu trhu na světě, jehož kupní síla a právní prostředí umožňují firmám zisk.
2. EU AI licence
Nejvýkonnější AI modely a budoucí robotické systémy nebudou běžný software. Mohou se stát kritickou ekonomickou infrastrukturou schopnou nahrazovat celé pracovní role.
Komerční nasazení frontier AI systémů na evropském trhu by proto mělo podléhat licenci. Ta by spojovala bezpečnostní standardy, auditovatelnost, odpovědnost a finanční příspěvek do EU AI fondu.
U největších systémových hráčů může mít část licenčního poplatku formu equity warrants: práva na malý budoucí veřejný podíl ve firmě.
Equity warrants nejsou znárodnění. Jsou podmínkou přístupu na trh 450 milionů spotřebitelů. Pokud technologie zásadně proměňuje evropský pracovní trh, veřejnost má mít podíl na jejím ekonomickém výnosu.
Tento nástroj musí být právně opatrný a pravděpodobně použitelný jen u největších modelů. Proto nemá být jediným zdrojem financování, ale pojistkou pro případ, že se z několika firem stanou brány do celé budoucí ekonomiky.
Precedentem není omezení vzácného přírodního zdroje, ale regulace podmínek přístupu na evropský trh — podobně jako u GDPR nebo AI Act.
3. Evropský datový bank
Evropa nemá největší výpočetní výkon, ale má špičková data: vědecká, medicínská, kulturní, průmyslová i institucionální.
CERN, ESA, Max Planck, evropské univerzity, veřejné zdravotnictví, lékové agentury a kulturní instituce tvoří znalostní základ, který může být pro AI systémy mimořádně cenný.
Cílem je vytvořit evropský datový commons: licenční a bezpečnostní režim, který umožní využití vysoce hodnotných dat a zajistit férový návrat části hodnoty zpět do evropské digitální infrastruktury.
Takový režim by zároveň pomohl evropským AI laboratořím, univerzitám a startupům. Místo scrapovaných datových zdrojů a porušování copyrightu vznikne evropský „datový Schengen“.
4. Akumulace: EU AI Sovereign Wealth Fund
Výnosy z daní, licencí a veřejných podílů by neměly mizet ve státních rozpočtech. Měly by směřovat do nezávislého evropského fondu inspirovaného norským ropným fondem.
EU AI Sovereign Wealth Fund by investoval do AI ekonomiky jako celku:
AI firem,
čipových řetězců,
energetiky,
datacenter,
robotiky,
evropského cloudu,
veřejné digitální infrastruktury.
Cílem není sázet na jednoho vítěze. Cílem je vlastnit diverzifikovaný podíl na sektoru, který může převzít stále větší část produkční kapacity ekonomiky.
Fond zároveň tvoří buffer proti procykličnosti. Dividenda a veřejné investice nevycházejí z jednoho ročního poplatku, ale z dlouhodobých výnosů fondu.
Správa musí být nezávislá, transparentní a chráněná před krátkodobou politikou i lobbingem. Model může čerpat z norského NBIM, ECB nebo Evropské investiční banky.
Distribuce
Jsme názoru, že plošné přerozdělení skrze UBI je příliš hrubý nástroj, z pohledu inflace. Pokud AI zlevní software, ale nezlevní bydlení, energii, zdravotnictví a péči, plošný peněžní transfer může jen zvýšit ceny v omezených sektorech. (Engelův zákon) Peníze nejsou totéž co reálná dostupnost.
AI Deal proto navrhuje širší občanský AI podíl složený ze tří pilířů.
1. Občanský AI podíl
První částí je základní podíl na automatizované ekonomice. Je v pořádku, že zpočátku bude dividenda malá. Fond poroste postupně a plná difúze silné AI do ekonomiky bude také dlouhodobý proces. I malá dividenda ale vytváří důležitý princip: občané mají viditelný podíl na technologickém růstu.
Dividenda:
stabilizuje kupní sílu,
snižuje odpor k automatizaci,
ukazuje přímý přínos EU občanům,
dává lidem podíl na růstu kapitálu, ne jen závislost na mzdě.
Vyplácena může být přes digitální euro nebo ekvivalentní distribuční mechanismus. Její výše by měla být odvozena od výnosů fondu, ne od ročních politických slibů.
2. Veřejná kapacita
Druhý pilíř nejde lidem přímo na účet. Jde do rozšíření reálné dostupnosti života.
Pokud rostou nájmy, nestačí zvýšit příspěvek na bydlení. Je třeba stavět a financovat dostupné bydlení. Pokud rostou ceny energií, nestačí kompenzace. Je třeba investovat do výroby, sítí a stability. Pokud chybí péče, nestačí rozdávat peníze rodinám. Je třeba financovat kapacitu služeb.
Část výnosů fondu by proto měla směřovat do oblastí, kde by čistý peněžní transfer mohl zvyšovat ceny:
dostupné a družstevní bydlení,
energetická infrastruktura,
veřejná doprava,
zdravotnictví,
školky a školy,
péče o seniory,
evropská výpočetní kapacita,
veřejná AI infrastruktura.
AI Deal tak nezvyšuje pouze poptávku. Rozšiřuje i nabídku.
3. Podpora péče
Třetí pilíř se týká práce, kterou AI a robotika ještě dlouho nemusí plně nahradit — a kterou ani nemusíme chtít úplně odstranit.
Péče, vzdělávání, zdravotnictví, rodičovství, komunitní práce, asistence seniorům, údržba a lokální služby nejsou zbytkové profese. Jsou základem sociální stability.
AI Deal by měl část výnosů automatizace vracet právě sem:
vyšší mzdy v pečovatelských a vzdělávacích profesích,
kratší pracovní dobu,
lepší pracovní podmínky,
podporu rodičovské a komunitní péče,
rekvalifikace do společensky potřebných rolí,
kombinaci lidské péče a AI asistence.
To není workfare, ale uznání, že společnost nepotřebuje jen produkci, ale i reprodukci: výchovu, zdraví, vztahy, důvěru a sociální soudržnost.
Stabilizační pravidlo
Poměr mezi třemi pilíři nemá být pevný navždy. Pokud rostou ceny v omezených sektorech (bydlení, energie, zdravotnictví, péče) větší část výnosů fondu směřuje do veřejné kapacity.
Pokud je nabídka stabilní a ceny nerostou, může růst přímá občanská dividenda.
Tím se AI Deal liší od plošného UBI. Nereaguje jen na nominální příjem, ale na reálnou dostupnost.
Pohledy účastníků
AI Deal může být win-win-win, pokud bude navržen jako stabilizační dohoda, ne jako trest.
Občané
Získají přímý podíl na výnosech automatizace, lepší veřejné služby a důstojnější podporu práce, která bude stále potřeba. AI pro ně nebude jen hrozba ztráty zaměstnání, ale také zdroj bezpečí a dostupnosti.
Firmy
Získají jasná pravidla, stabilnější společnost a silnější evropskou poptávku. Budou moci automatizovat bez toho, aby zároveň ničily kupní sílu trhu, na kterém prodávají. Pro inovativní evropské firmy může fond navíc znamenat dostupnější výpočetní kapacitu, veřejnou AI infrastrukturu a kapitál.
Stát
Získá nový distribuční mechanismus pro dobu, kdy mzda nemusí stačit jako hlavní kanál sdílení produktivity. AI Deal může snížit tlak na ad hoc kompenzace, krizové dávky a politickou polarizaci. Místo pozdní reakce na sociální krizi vytvoří předem připravený mechanismus.
Evropská unie
Získá pozitivní projekt, který není jen regulací. EU by neříkala pouze, co AI nesmí. Říkala by, jak má technologická transformace sloužit občanům. To je důležité i geopoliticky. Spojené státy mají kapitál a největší AI firmy. Čína má průmyslovou strategii a státní kapacitu. Evropa potřebuje vlastní model: demokratickou automatizaci se sociálním podílem. Pro platbu dividend lze použít nově vznikající Digitální Euro, což by silně podpořilo jeho význam a adopci.
Proč skrze EU
Česká republika sama nedokáže vyjednat férové podmínky s největšími AI korporacemi. Nemá dostatečný trh, kapitál ani regulační váhu.
Evropská unie ale má:
jeden z největších trhů světa,
právní a regulační kapacitu,
tradici sociálního státu,
zkušenost s přeshraničními fondy,
schopnost vytvořit společná pravidla pro digitální ekonomiku.
AI Deal proto musí vzniknout na evropské úrovni. Jinak se členské státy dostanou do soutěže, kdo nabídne AI kapitálu nižší daně, slabší pravidla a levnější přístup k trhu.
Pro české europoslance je to otázka strategického zájmu. Česká ekonomika je průmyslová, exportní a závislá na práci. Pokud bude práce postupně nahrazována kapitálem vlastněným mimo Evropu, bez společného mechanismu se z nás může stát pouze odběratel cizí automatizace.
První kroky
AI Deal nemusí začít hotovým zákonem. Měl by začít politickým mandátem.
Evropský parlament by měl požádat Komisi o:
analýzu AI rent a jejich koncentrace,
dopadovou studii AI na pracovní příjmy v členských státech,
návrh destination-based zdanění AI služeb,
právní analýzu licencí a equity warrants pro frontier AI,
model Evropského AI fondu,
pilotní programy veřejné kapacity v bydlení, energii a péči,
návrh občanské AI dividendy financované výhradně z výnosů fondu.
Cílem první fáze není vytvořit dokonalý systém. Cílem je uznat problém a začít budovat instituci dříve, než bude potřeba hasit krizi.
Závěr
AI Deal je návrh nové společenské dohody pro automatizovanou ekonomiku.
Pokud AI nahradí část práce, výnosy této náhrady nesmí zůstat pouze u vlastníků kapitálu. Pokud automatizace zlevní některé služby, ale nezlevní bydlení, energii a péči, nestačí rozdávat peníze. Pokud mzda oslabí jako hlavní distribuční mechanismus, Evropa potřebuje nový sociální kontrakt.
To je to podmínka politicky udržitelné automatizace. Evropa může vytvořit nový vzor – model, ve kterém technologický pokrok posiluje společnost místo toho, aby ji rozděloval.
Otázky
chevron_rightProč mají občané nárok na podíl z AI výnosů?
1. Technologický strom a veřejné financování výzkumu
AI by neexistovala bez desetiletí veřejně financovaného výzkumu — a evropský podíl na tomto dědictví je přímý, ne jen symbolický. World Wide Web vznikl na CERNu, evropské výzkumné instituci financované členskými státy. Bez webu neexistují tréninková data, na nichž dnešní modely stojí. GSM standard — koordinovaný Evropou — umožnil mobilní komunikaci a s ní celou vrstvu digitálního obsahu. Evropské univerzity a veřejně financované výzkumné programy (Horizon a jeho předchůdci) přispěly ke klíčovým architekturám strojového učení i k základní matematice, na níž AI běží.
Firmy, které tuto infrastrukturu dnes komerčně zhodnocují na evropském trhu, těží z kolektivní investice evropských daňových poplatníků. Dividenda není regulatorní daň — je to návratnost dříve vložené veřejné investice.
2. Data jako kolektivní příspěvek
AI modely byly trénovány na datech celého internetu: textech, kódu, obrázcích, konverzacích. Tato data lidé vytvořili jako vedlejší produkt svého digitálního života. AI hodnota vznikla z kolektivního kulturního a znalostního substrátu, který není soukromým dílem žádné firmy. Nárok na podíl je tedy sdílený — podobně jako nárok na přírodní zdroje, které také nikdo nevytvořil, ale společnost se rozhodla je regulovat ve veřejném zájmu.
3. Funkční trh vyžaduje zákazníky
Henry Ford platil dělníky dobře vědomě, aby si mohli dovolit jeho auta. Dividenda není pomoc slabým — je to údržba trhu samotného. Firma, která automatizuje v ekonomice bez kupní síly, si podřezává větev, na které sedí. Sdílená dividenda je mechanismus, který firmám umožňuje automatizovat bez destrukce vlastních trhů.
chevron_rightCo říkají ekonomické studie?
Efekty AI na trh práce jsou v počátku a nerovnoměrné, hlavní efekt je nyní pokles vstupních pozic u určitých profesí.
The AI Layoff Trap (2026)
Hemenway Falk: University of Pennsylvania, Tsoukalas: Boston University
Studie identifikuje tržní selhání způsobené asymetrií mezi soukromými přínosy automatizace a jejími společenskými náklady a navrhuje jako korektivní nástroj Pigouovu daň z automatizace. Tato daň je ale aplikovatelná jen v dané daňové jurisdikci. Náš licenční model řeší totéž pro digitální přeshraniční služby, kde klasická jurisdikce daňového práva selhává.
Why Universal Basic Income is not the answer to the impact of AI on the labour market (2026)
chevron_rightNeodejdou firmy z evropského trhu?
To je hlavní praktické riziko.
Poplatky proto musí být nastavené tak, aby byly nižší než hodnota přístupu k evropskému trhu. EU je jeden z největších a nejbohatších trhů světa. Pro většinu globálních AI firem bude příliš cenný na opuštění.
Návrh musí být ale kalibrovaný: nízké procento, jasná pravidla, žádná diskriminace konkrétních firem a právní kompatibilita s mezinárodním obchodem.
chevron_rightNevyřeší to vlastní AI infrastruktura v EU?
Jak řekl Adam Smith, bohatství je v produkci. Evropa by měla mít vlastní silnou AI infrastrukturu. To je ideální cesta.
Neměli bychom ale stavět společenskou stabilitu pouze na naději, že Evropě technologicky neujede vlak. Evropský kapitálový trh je roztříštěný, energie drahá a současní lídři frontier AI jsou převážně mimo EU.
Proto potřebujeme dvojí strategii: budovat evropskou AI kapacitu a zároveň nastavit pravidla přístupu na evropský trh.
Pokud uspějeme technologicky, fond bude investovat do vlastních evropských vítězů. Pokud neuspějeme, alespoň zachytíme část hodnoty, kterou mimoevropské firmy získají z evropského trhu.
Také můžeme spojit "střední mocnosti" a investovat do méně prozkoumaných architektur, jako příležitost přeskočení současných leaderů. Takovou příležitostí je například koncept Scientist AI od Yoshua Bengia, jednoho z AI praotců.
Je to ale nejistá propozice, jako každý podnik. Neměli bychom na této naději stavět naši společenskou stabilitu, lepší je diversifikovat.
chevron_rightCo je třeba domyslet?
Regulatorní arbitráž: kde je hranice poplatku, za níž firmy začnou omezovat evropský trh?
Přenesení nákladů do cen: jak nastavit sazbu tak, aby nešlo jen o novou daň na uživatele?
Právní proveditelnost equity warrants: u kterých firem a systémů je tento nástroj obhajitelný?
Správa fondu: jak zajistit nezávislost, transparentnost a ochranu před lobbingem?
Distribuční pravidlo: jak přesně rozhodovat mezi přímou dividendou, veřejnou kapacitou a příjmem péče?
Záložní distribuce: pokud digitální euro uvázne, jaký bude alternativní kanál?
“Budoucnost umělé inteligence a transformace lidského života, kterou přinese, už nebude diktována hrstkou oligarchů z velkých technologických firem.” — Bernie Sanders, oznámení American A.I. Sovereign Wealth Fund Act, 1. června 2026.
„Svět se změní tak rychle a drasticky, že k rozdělení tohoto bohatství bude zapotřebí stejně drastická změna politiky. Kolektivní podíl na inovacích a úspěchu země sladí naše motivace. Nová společenská smlouva bude spodní hranicí pro všechny výměnou za strop pro nikoho.“ — Sam Altman, Moore's Law of Everything
Cesta k dobré budoucnosti vyžaduje koordinaci. |