AI Deal pro Evropu

Agentická AI rozbíjí staletou logiku kapitalismu: je tu technologie, která přestává být nástrojem a její investoři cílí na plné nahrazení lidské práce.

Zda půjde o náhlý zlom nebo plynulý přechod, je zatím otevřená otázka. Pokud se hlavním zdrojem produkce stane kapitál samotný (agenti, roboti a infrastruktura) ekonomická hodnota přestane cirkulovat stejným způsobem jako dnes. Mzda může slábnout jako hlavní kanál distribuce materiálního blahobytu a politické moci.

Evropa proto potřebuje nový redistribuční mechanismus: AI Deal.

Jeho cílem je nebrzdit technologický pokrok a současně zajistit, aby se část výnosů automatizace vracela zpět občanům a evropské společnosti — jako reálný podíl na rychle škálující produkční kapacitě.

Zdroje financování

1. Daň z peněžních toků v místě spotřeby

Tradiční korporátní daně selhávají, protože digitální monopoly snadno přesouvají sídla, zisky i duševní vlastnictví do výhodnějších jurisdikcí. Evropského zákazníka ale přesunout nemohou.

Řešením může být model Destination-Based Cash Flow Tax (DBCFT): zdanění peněžních toků v místě, kde dochází ke spotřebě a extrakci ekonomické hodnoty.

Daňová povinnost by vznikala ve chvíli, kdy platba za AI službu, API, předplatné agentů nebo automatizovaný software opouští evropský trh. Nezáleží, zda má firma sídlo v Irsku, USA nebo daňovém ráji. Rozhodující je přístup k evropskému trhu.

DBCFT má několik výhod:

• Omezuje daňovou arbitráž

• Váže daň na trh, nikoliv na sídlo firmy

• Netrestá evropské investice a export

• Zachycuje část monopolní renty z mezinárodních digitálních služeb

• Představuje legitimní a stabilní zdroj příjmu

Jde o férový příspěvek za přístup k druhému největšímu spotřebnímu trhu na světě, jehož kupní síla a právní prostředí umožňují firmám zisk.

2. EU AI licence

Nejvýkonnější AI modely a budoucí robotické systémy nebudou běžný software. Mohou se stát kritickou ekonomickou infrastrukturou schopnou nahrazovat celé pracovní role.

Komerční nasazení frontier AI systémů na evropském trhu by proto mělo podléhat licenci. Ta by spojovala bezpečnostní standardy, auditovatelnost, odpovědnost a finanční příspěvek do EU AI fondu.

U největších systémových hráčů může mít část licenčního poplatku formu equity warrants: práva na malý budoucí veřejný podíl ve firmě.

Equity warrants nejsou znárodnění. Jsou podmínkou přístupu na trh 450 milionů spotřebitelů. Pokud technologie zásadně proměňuje evropský pracovní trh, veřejnost má mít podíl na jejím ekonomickém výnosu.

Tento nástroj musí být právně opatrný a pravděpodobně použitelný jen u největších modelů. Proto nemá být jediným zdrojem financování, ale pojistkou pro případ, že se z několika firem stanou brány do celé budoucí ekonomiky.

Precedentem není omezení vzácného přírodního zdroje, ale regulace podmínek přístupu na evropský trh — podobně jako u GDPR nebo AI Act.

3. Evropský datový bank

Evropa nemá největší výpočetní výkon, ale má špičková data: vědecká, medicínská, kulturní, průmyslová i institucionální.

CERN, ESA, Max Planck, evropské univerzity, veřejné zdravotnictví, lékové agentury a kulturní instituce tvoří znalostní základ, který může být pro AI systémy mimořádně cenný.

Cílem je vytvořit evropský datový commons: licenční a bezpečnostní režim, který umožní využití vysoce hodnotných dat a zajistit férový návrat části hodnoty zpět do evropské digitální infrastruktury.

Takový režim by zároveň pomohl evropským AI laboratořím, univerzitám a startupům. Místo scrapovaných datových zdrojů a porušování copyrightu vznikne evropský „datový Schengen“.

4. Akumulace: EU AI Sovereign Wealth Fund

Výnosy z daní, licencí a veřejných podílů by neměly mizet ve státních rozpočtech. Měly by směřovat do nezávislého evropského fondu inspirovaného norským ropným fondem.

EU AI Sovereign Wealth Fund by investoval do AI ekonomiky jako celku:

• AI firem,

• čipových řetězců,

• energetiky,

• datacenter,

• robotiky,

• evropského cloudu,

• veřejné digitální infrastruktury.

Cílem není sázet na jednoho vítěze. Cílem je vlastnit diverzifikovaný podíl na sektoru, který může převzít stále větší část produkční kapacity ekonomiky.

Fond zároveň tvoří buffer proti procykličnosti. Dividenda a veřejné investice nevycházejí z jednoho ročního poplatku, ale z dlouhodobých výnosů fondu.

Správa musí být nezávislá, transparentní a chráněná před krátkodobou politikou i lobbingem. Model může čerpat z norského NBIM, ECB nebo Evropské investiční banky.

Distribuce

Jsme názoru, že plošné přerozdělení skrze UBI je příliš hrubý nástroj, z pohledu inflace. Pokud AI zlevní software, ale nezlevní bydlení, energii, zdravotnictví a péči, plošný peněžní transfer může jen zvýšit ceny v omezených sektorech. (Engelův zákon) Peníze nejsou totéž co reálná dostupnost.

AI Deal proto navrhuje širší občanský AI podíl složený ze tří pilířů.

1. Občanský AI podíl

První částí je základní podíl na automatizované ekonomice. Je v pořádku, že zpočátku bude dividenda malá. Fond poroste postupně a plná difúze silné AI do ekonomiky bude také dlouhodobý proces. I malá dividenda ale vytváří důležitý princip: občané mají viditelný podíl na technologickém růstu.

Dividenda:

• stabilizuje kupní sílu,

• snižuje odpor k automatizaci,

• ukazuje přímý přínos EU občanům,

• dává lidem podíl na růstu kapitálu, ne jen závislost na mzdě.

Vyplácena může být přes digitální euro nebo ekvivalentní distribuční mechanismus. Její výše by měla být odvozena od výnosů fondu, ne od ročních politických slibů.

2. Veřejná kapacita

Druhý pilíř nejde lidem přímo na účet. Jde do rozšíření reálné dostupnosti života.

Pokud rostou nájmy, nestačí zvýšit příspěvek na bydlení. Je třeba stavět a financovat dostupné bydlení. Pokud rostou ceny energií, nestačí kompenzace. Je třeba investovat do výroby, sítí a stability. Pokud chybí péče, nestačí rozdávat peníze rodinám. Je třeba financovat kapacitu služeb.

Část výnosů fondu by proto měla směřovat do oblastí, kde by čistý peněžní transfer mohl zvyšovat ceny:

• dostupné a družstevní bydlení,

• energetická infrastruktura,

• veřejná doprava,

• zdravotnictví,

• školky a školy,

• péče o seniory,

• evropská výpočetní kapacita,

• veřejná AI infrastruktura.

AI Deal tak nezvyšuje pouze poptávku. Rozšiřuje i nabídku.

3. Podpora péče

Třetí pilíř se týká práce, kterou AI a robotika ještě dlouho nemusí plně nahradit — a kterou ani nemusíme chtít úplně odstranit.

Péče, vzdělávání, zdravotnictví, rodičovství, komunitní práce, asistence seniorům, údržba a lokální služby nejsou zbytkové profese. Jsou základem sociální stability.

AI Deal by měl část výnosů automatizace vracet právě sem:

• vyšší mzdy v pečovatelských a vzdělávacích profesích,

• kratší pracovní dobu,

• lepší pracovní podmínky,

• podporu rodičovské a komunitní péče,

• rekvalifikace do společensky potřebných rolí,

• kombinaci lidské péče a AI asistence.

To není workfare, ale uznání, že společnost nepotřebuje jen produkci, ale i reprodukci: výchovu, zdraví, vztahy, důvěru a sociální soudržnost.

Stabilizační pravidlo

Poměr mezi třemi pilíři nemá být pevný navždy. Pokud rostou ceny v omezených sektorech (bydlení, energie, zdravotnictví, péče) větší část výnosů fondu směřuje do veřejné kapacity.

Pokud je nabídka stabilní a ceny nerostou, může růst přímá občanská dividenda.

Tím se AI Deal liší od plošného UBI. Nereaguje jen na nominální příjem, ale na reálnou dostupnost.

Pohledy účastníků

AI Deal může být win-win-win, pokud bude navržen jako stabilizační dohoda, ne jako trest.

Občané

Získají přímý podíl na výnosech automatizace, lepší veřejné služby a důstojnější podporu práce, která bude stále potřeba. AI pro ně nebude jen hrozba ztráty zaměstnání, ale také zdroj bezpečí a dostupnosti.

Firmy

Získají jasná pravidla, stabilnější společnost a silnější evropskou poptávku. Budou moci automatizovat bez toho, aby zároveň ničily kupní sílu trhu, na kterém prodávají. Pro inovativní evropské firmy může fond navíc znamenat dostupnější výpočetní kapacitu, veřejnou AI infrastrukturu a kapitál.

Stát

Získá nový distribuční mechanismus pro dobu, kdy mzda nemusí stačit jako hlavní kanál sdílení produktivity. AI Deal může snížit tlak na ad hoc kompenzace, krizové dávky a politickou polarizaci. Místo pozdní reakce na sociální krizi vytvoří předem připravený mechanismus.

Evropská unie

Získá pozitivní projekt, který není jen regulací. EU by neříkala pouze, co AI nesmí. Říkala by, jak má technologická transformace sloužit občanům. To je důležité i geopoliticky. Spojené státy mají kapitál a největší AI firmy. Čína má průmyslovou strategii a státní kapacitu. Evropa potřebuje vlastní model: demokratickou automatizaci se sociálním podílem. Pro platbu dividend lze použít nově vznikající Digitální Euro, což by silně podpořilo jeho význam a adopci.

Proč skrze EU

Česká republika sama nedokáže vyjednat férové podmínky s největšími AI korporacemi. Nemá dostatečný trh, kapitál ani regulační váhu.

Evropská unie ale má:

• jeden z největších trhů světa,

• právní a regulační kapacitu,

• tradici sociálního státu,

• zkušenost s přeshraničními fondy,

• schopnost vytvořit společná pravidla pro digitální ekonomiku.

AI Deal proto musí vzniknout na evropské úrovni. Jinak se členské státy dostanou do soutěže, kdo nabídne AI kapitálu nižší daně, slabší pravidla a levnější přístup k trhu.

Pro české europoslance je to otázka strategického zájmu. Česká ekonomika je průmyslová, exportní a závislá na práci. Pokud bude práce postupně nahrazována kapitálem vlastněným mimo Evropu, bez společného mechanismu se z nás může stát pouze odběratel cizí automatizace.

První kroky

AI Deal nemusí začít hotovým zákonem. Měl by začít politickým mandátem.

Evropský parlament by měl požádat Komisi o:

1. analýzu AI rent a jejich koncentrace,

2. dopadovou studii AI na pracovní příjmy v členských státech,

3. návrh destination-based zdanění AI služeb,

4. právní analýzu licencí a equity warrants pro frontier AI,

5. model Evropského AI fondu,

6. pilotní programy veřejné kapacity v bydlení, energii a péči,

7. návrh občanské AI dividendy financované výhradně z výnosů fondu.

Cílem první fáze není vytvořit dokonalý systém. Cílem je uznat problém a začít budovat instituci dříve, než bude potřeba hasit krizi.

Závěr

AI Deal je návrh nové společenské dohody pro automatizovanou ekonomiku.

Pokud AI nahradí část práce, výnosy této náhrady nesmí zůstat pouze u vlastníků kapitálu. Pokud automatizace zlevní některé služby, ale nezlevní bydlení, energii a péči, nestačí rozdávat peníze. Pokud mzda oslabí jako hlavní distribuční mechanismus, Evropa potřebuje nový sociální kontrakt.

To je to podmínka politicky udržitelné automatizace. Evropa může vytvořit nový vzor – model, ve kterém technologický pokrok posiluje společnost místo toho, aby ji rozděloval.

Otázky

“Budoucnost umělé inteligence a transformace lidského života, kterou přinese, už nebude diktována hrstkou oligarchů z velkých technologických firem.” — Bernie Sanders, oznámení American A.I. Sovereign Wealth Fund Act, 1. června 2026.

„Svět se změní tak rychle a drasticky, že k rozdělení tohoto bohatství bude zapotřebí stejně drastická změna politiky. Kolektivní podíl na inovacích a úspěchu země sladí naše motivace. Nová společenská smlouva bude spodní hranicí pro všechny výměnou za strop pro nikoho.“ — Sam Altman, Moore's Law of Everything